Karlínská kasárna

  • Fyzická náročnost: Lehké
  • Časová náročnost: do 20 min
  • Vhodné pro vozíčkáře: Ano

Karlínská kasárna jsou historickou klasicistní pětipodlažní budovou, která stojí v Praze 8 ve čtvrti Karlín. Vchody mají z ulic Prvního pluku, Křižíkova a Vítkova, těsně sousedí s vrchem Vítkov a Negrelliho viaduktem. Před rokem 2008 zde sídlily různé útvary a zařízení pražské vojenské posádky jako posádková hudba, vojenská policie, velitelství nebo ošetřovna. Jsou chráněna jako kulturní památka České republiky.

Související památky

Historie kasáren

Ve 40. letech 19. století se množily stížnosti na nízkou kvalitu ubytování vojáků v hlavním městě českého království. Vojáci byli často ubytováni v budovách bývalých klášterů, které potřebám armády nevyhovovaly. Proto se dvorská válečná rada roku 1842 rozhodla, že budou v Praze postavena nová kasárna s kapacitou 2000 mužů. Expertní skupina vybrala pozemek za městskými hradbami v blízkosti Poříčské brány. Při jeho výběru hrál roli i fakt, že se nacházel nad tehdy dobře zaznamenaným nejvyšším stavem Vltavy.

Rozpočet karlínské novostavby byl určen na 400 000 zlatých. Výkup pozemků byl proveden v roce 1844 a stavba byla zahájena na jaře o rok později. Kasárna Karlín postavil podnikatel Vojtěch Lanna v letech 1846–1849 a ve své době se jednalo o největší objekt tohoto druhu v celé Praze. Ke kolaudaci došlo v roce 1848, poté budova začala sloužit svému účelu, k oficiálnímu odevzdání stavby bez nedodělků došlo o tři roky později.

Během existence rakousko-uherské monarchie nesly název Ferdinandova kasárna (podle císaře Ferdinanda I. Dobrotivého), po roce 1918 došlo k přejmenování na Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova.

V období druhé světové války sloužila kasárna (stejně jako třeba Základní škola na Lyčkově náměstí) pro potřeby wehrmachtu. Během okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 zde na krátký čas sídlilo provizorní protiokupační vysílání nezávislého Československého rozhlasu. Herečka a hlasatelka Ludmila Stambolieva tu hlásila v bulharštině a srbochorvatštině.

V 19. století zde postupně sídlil 8. sapérský prapor, v roce 1906 c.k. pěší pluk č. 91 polního zbrojmistra rytíře Huberta von Czibulky (jednalo se o mateřský útvar literární postavy Josefa Švejka). Od roku 1920 zde byl umístěn 5. ženijní pluk a ve 30. letech také vojenská hudební škola, které velel major Jan Uhlíř. Ve druhé polovině 20. století zde sídlily útvary pražské posádky – posádková hudba, posádkové velitelství, posádková ošetřovna, vojenská policie, nebo také Dělostřelecký pluk, Velitelské stanoviště PVOS (Protivzdušné obrany státu), Hlavní letecké povětrnostní ústředí, 17. spojovací pluk, 7. armádní spojovací dílny nebo hlavní středisko řízení letového provozu.

V roce 1993 pak zde sídlil 6. strážní prapor, který byl v létě 1995 přejmenován na prapor Čestné stráže AČR, který v letech 1997–2000 spadal pod VÚ 1411 – Posádka Praha. Po zrušení základní vojenské služby zde měla sídlo Územní vojenská správa, klub důstojníků v záloze, vojenská policie a cizinecká policie.

Současnost

Budova byla na podzim 2016 převedena z Ministerstva obrany na Ministerstvo spravedlnosti. V červnu 2017 byl objekt otevřen veřejnosti při příležitosti 200 let Karlína. V současné době se v Karlínských kasárnách koná řada kulturních akcí.
 


Tipy na výlet

Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Praze 8 - Karlíně na Karlínském náměstí patří mezi největší církevní stavby 19. století v Čechách. Byl zbudován v polovině 19. století...